Jak se staví sen, Leden / Únor 2011, Praha

Jak se staví sen – Obývák pro muzikanta

Přes Vánoce 2010 jsme si trochu odpočinuli a už tu byl další casting. Objevil se na něm mladý pár z Prahy. Kluk muzikant s partnerkou na mateřské. Jejich obývák byl směsí sektorového nábytku ze 70. let a prvků hudebního studia. Dozvěděli jsme se, že jiní designéři je již odmítli se slovy „Co máme jako dělat s těmi kytarami, když je chce mít všechny obýváku?“ Ale tohle je voda přesně na náš mlýn. S tímhle my problém nemáme. Naopak.

Řekli jsme si, že obývák rozdělíme na dvě části. Sezení u televize a studio. Studio bude jako malé pódium na zvýšené podlaze. Sezení naopak níže a oba prostory předělí polopříčka s televizí. Stěna za gaučem poslouží jako magnetická plocha, na které lze volně vytvářet obrazce z hudebních CD nosičů. Obaly je potřeba opatřit malými magnety do rohů. Ty naštěstí sehnal náš kolega z práce někde na poslední chvíli. Tapety, které jsme si bohatě vyzkoušeli v předchozích dílech, tentokrát nahradila jiná výzva. Klasický malířský váleček. Zvolili jsme velice kontrastní motiv stříbrných lilií na temně modrém pozadí. Společně s ořechově medovou podlahou to byla krásná kombinace materiálů a barev. Na některých plochách nesměli chybět molitanové pyramidy, i když zde plnili spíše funkci estetickou než akustickou. K podkladu se lepili Chemoprenem a nebyla to příjemná práce. Obývák doplnila černá rohová sedačka a futuristické bílé kožené křesílko ve tvaru vajíčka.

Nepřehlédnete: Kamenný interiér – 7. díl Příběhu snu (Jak se staví sen)

A konečně ty kytary. Zde se nám potvrdilo, známe české přísloví, co si neuděláš sám, nikde nekoupíš. Držáky na kytary sice existují, ale na kytarové kufry? Tak jak vlastně drží na zdi? To se dělá tak: Jeden kolega chytí nejnižší kufr přímo u zdi, druhý nad ním, třetí a čtvrtý to samé ze štaflí a my dva na to koukáme, dokud to není ono. Potom je někdo obkreslí na zeď. Každý kufr pak drží na jeho obvodu tři závitové tyče, koukající asi 20cm ze zdi. Dvě dole, jedna nahoře. Na ně  jsme navlékli černou zahradní hadici určenou k zalévání průsakem, protože vypadala v OBI nejvíc „muzikantsky“. No a je to! Už jsme jen uklidili, rozmístili pár dekorací a několik hudebních nástrojů. Než přišla rodina, tak také s Pavlem Cejnarem vyzkoušeli, jak hraje pravý Stratocaser na lampovém Orange.

 

Nejzajímavější bylo ale vidět nesestříhanou stopáž videa

 

Bedeko,  jeden ze sponzorů, si vyžádal pro marketingové účely nesestříhanou stopáž části pořadu, na které je krásně vidět, jaká sranda a energie při natáčení je. Schválně si to pusťte a porovnejte s tím, co nakonec vidíte v televizi. Je to asi jediný takový záznam, který se dochoval mimo střižnu. Zachycuje skutečnou atmosféru z přípravy pořadu. I přes tuhle srandu nakonec proměna vyzněla hodně temná a lidé si toho samozřejmě všimli. Ptali se, proč člověk vybírá tak temně modrou barvu, černou sedačku nebo stříbrné lilie? Prostě se Vám to tehdy líbí a ani nevíte proč.  Byla to předtucha. V poslední den natáčení zemřela Karolíně maminka. Tragicky a neočekávaně. Dozvěděli jsme se to během předání rodině. Proto není Karolína na společné fotce. Byl to hodně těžký moment. Dokonce i dnes po třech letech musím tento text psát raději sám.

Galerii obrázků naleznete na našich stránkách. Seznam použitých prvků a materiálů BUDE DOPLNĚN.

Mohlo by vás zajímat: Seriál Jak se staví sen

Komentáře